Po roce 1262 bylo břevnovské opatství zasvěceno sv. Markétě. Podle pověsti se české vojsko zmocnilo jejích ostatků v táboře poraených Uhrů, v předvečer svátku sv. Markéty, v roce 1260, během bitvy u Kressenbrunnu. Ve skutečnosti nejspí ruku sv. Markéty daroval pape. Původně byla uloena v chrámu sv. Víta, ale 13. 7. (svátek má Markéta) 1262 byla za velkého sucha nesena z katedrály ve slavném procesí na vyproení detě. Kdy průvod dorazil ke kláteru, začalo prý skutečně pret. Proto král daroval ostatek kláteru a kadoročně se sem 13.7. konaly slavnostní poutě ke sv. Markétě, která je patronkou příznivého počasí.
V předhusitské době byl kláter jedním z nejbohatích v Čechách, ale v květnu 1420 byl husity vypálen a obrácen v ruiny. Po částečné obnově byl kláter za Třicetileté války opět zpustoen a vypálen. V 70. letech 17. století se stavěl nový konvent, který vak na den sv. Markéty vyhořel. Nový kostel pak vznikal podle plánu Krytofa Dienzenhofera a byl dokončen jeho synem. Vechny oltářní obrazy zhotovil Petr Brandl. Tato barokní podoba zůstala kláteru dodnes.
Proti vchodu do klátera stoupá náměstí, které vede a k usedlosti Ladronka. Ta vznikla někdy na konci 17. století a později byla vícekrát upravena. Jméno získala po svém někdejím majiteli hraběti de la Crone, zjednodueně Lacrone a lidově Ladrone. Podle pověsti vak usedlost zaloil loupeivý rytíř Lagrone (italsky ladron=lupič). V 18. století fungovala jako prosperující zájezdní hostinec. Kdy přela Ladronka v roce 1922 do majetku Prahy, byla přeměněna na objekt se skromnými byty a v její blízkosti vznikla chudinská kolonie. Od roku 1977 byly v Ladronce sklady - objekt chátral a o údrbu se nikdo nestaral. V září 1993 obsadili objekt squatteři a na rozdíl od jiných squattů Ladronka vydrela několik let. V roce 2000 museli za dramatických událostí usedlost vyklidit. V areálu by zřejmě mělo vzniknout kulturní (komerčárna) centrum.
A do 2.poloviny 19. století byl Břevnov od města oddělenou osadou, spojenou s Prahou Bělohorskou třídou, prastarou cestou, kudy vedlo spojení do západních Čech. Tudy vtrhla do Prahy roku 1620 vojska Ferdinanda II. (Bílá hora) a tudy přitáhli r. 1648 védové, aby se zmocnili Hradčan a Malé Strany (Třicetiletá válka). Cesta vedla do města Strahovskou branou. Při ní porůznu a odděleně od sebe leely usedlosti, jako byla Kajetánka, lejferka, Malovanka, Petynka aj. Teprve v polovině 19. století začaly při silnici houstnout domky a později kolem roku 1900 i větí obytné domy, take roku 1907 byl Břevnov povýen na samostatné město. Po první světové válce se stavební podnikání rozrostlo souvislou činovní výstavbou na rozlehlých pozemcích klátera, zakoupených praskou obcí a Břevnov byl přičleněn k tzv. Velké Praze.
Novou etapu v rozvoji Břevnova v moderní město znamená doba po druhé světové válce, kdy v roce 1953 byla otevřena Patočkova třída, která se stala paralelní s Bělohorskou. Při spojení Bělohorské a Patočkovy třídy stojí dům U Katanu, původně hostinec. Vznikl v souvislosti s barokní obnovou a přestavbou břevnovského opatství u sv. Markéty. Na počátku 19. století byl přestaven do klasicistní podoby. Stál při staré cestě a stal se vyhledávanou stanicí a noclehárnou. Po zbourání městských hradeb zůstala zachována pouze budova zájezdního hostince U Katanu se zahradní restaurací, která se stala oblíbeným výletním místem a zároveň slouila k různým schůzím a shromáděním. Dalí část domu U Katanu byla ubourána v roce 1955 z komunikačních důvodů. V dubnu 1878 se tady tajně seli zástupci českého socialistického hnutí a zaloili Českoslovanskou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Nedaleko Břevnovského klátera - na Markétě - vznikl v první polovině 20. století atletický stadion. Od svých počátků se ale potýkal se silným prouděním větru, co atletům příli nevyhovovalo. Proto byl v letech 1957-59 postupně přebudován na plochodrání areál. Ze skromných počátků vyrostl na Markéte stadion, na kterém se u od počátku 70. let mohly pořádat i mezinárodní akce.
Na východním okraji Břevnova poblí Strahova je rozlehlý sportovní areál se třemi sportovními stadiony, největí sportovní a tělovýchovné prostranství v republice. Masarykův (velký) strahovský stadion byl vybudován pro pořádání největích tělovýchovných slavností. Od roku 1932 do roku 1948 to byly předevím vesokolské slety, které později nahradily celostátní spartakiády. Přilehlý stadion Evena Roického má lehkoatletickou dráhu a hřitě pro kopanou. Ke koloritu Strahova patří i nafukovací hala umístěná v oploceném sportovním areálu, po strení větrem (2003) nyní rozířená a zmodernizovaná. u ní byla nae zkuebna a vznikla zde nae první deska. Nyní jsme se přesunuli na Petřiny
Břevnovský kláter